Mnoho lidí ale dává přednost aktivitám v přírodě. Zde již není možné zajistit neměnné prostředí. Při pohybové činnosti nás tak může zaskočit nezvykle horké počasí. I když se to může zdát překvapivé, zemře v USA každoročně vinou veder několik set lidí. Přímo katastrofou v tomto směru byla vlna veder v Chicagu v roce 1995. Během pěti dnů tam tehdy nečekané teplo zapříčinilo 550 úmrtí.

Tělo při zátěži reguluje svoji vnitřní teplotu pocením. Podle odborníků jedna kapka potu dokáže ochladit litr krve o jeden celý stupeň. Pocení je znakem intenzity zátěže, která má již pozitivní dopad na stav kardiovaskulárního systému. Pocením vydanou vodu musíme průběžně doplňovat. V tomto směru nemáme čekat až na pocit žízně, ale máme pít v dostatečném časovém předstihu před zamýšlenou činností, během cvičení i po jeho ukončení. Máme vypít dva až tři šálky vody (zhruba 400 ml) dvě hodiny před zamýšlenou aktivitou, další jeden až dva šálky (zhruba 200 ml) se doporučují těsně před cvičením, během něj je možné vypít šálek vhodné tekutiny každých 20 minut tréninku nebo výkonu. Po ukončení činnosti (utkání, trénink) se doporučuje vypít 5-6 šálků tekutiny (půl litru až litr) a poté pít podle pocitu žízně.

Nedostatek tekutin, zvláště v horkém počasí, vede k dehydrataci a následně k přehřátí organismu, a to i u osob zdravých a výkonných. Prvním příznakem hypertermie mohou být křeče svalů nohou nebo i v jiných částech těla. Tento stav je příkazem: „zanechat okamžitě dané činnosti, najít stinné nebo chladnější místo a doplnit ztracené tekutiny a minerály, které tělo vyloučilo potem“. Nejlepší jsou v tomto směru profesionálně připravené sportovní nápoje.

Pokud nezareagujeme na horko dostatečně rychle, mohou se objevit další varovné znaky - bolesti hlavy, husí kůže v oblasti pasu, pocity slabosti, stavy nevolnosti, návaly na zvracení, závratě, zrychlený tep, nepřiměřená únava a bolesti svalů. Tyto stavy již demonstrují závažnější vychýlení stálosti vnitřního prostředí a musíme je brát skutečně vážně. Mohou signalizovat život ohrožující situaci - tepelný šok. Je nezbytné zastavit jakoukoli pohybovou činnost a dostat se co nejrychleji do péče odborníků - lékařů.

S opačným extrémem se můžeme setkat při maratónech a dalších vyčerpávajících výkonech. Sportovci se intenzivně potí a hodně pijí.. To může vést k hyponatrémii - intoxikaci vodou. Potem se z těla vylučuje velké množství sodíku a pokud není v přijímaných tekutinách dodáván zpět, dojde k nebezpečnému poklesu jeho množství v extracelulární tekutině a v krvi. Například při Bostonském maratónu v roce 2002 byla v cíli hyponatrémie zjištěna u 13% běžců.

Pokud pravidelně cvičíme ve fitcentru a udržujeme tak dlouhodobě vysokou úroveň svalové zdatnosti, můžeme se bez obav věnovat většině běžných pohybových aktivit. Při cvičení v přírodních podmínkách však musíme věnovat vyšší pozornost stavu prostředí. Cvičení ve zvýšené teplotě přináší rizika, která mohou vážně ohrozit naše zdraví - v krajním případě mohou vést až ke smrti.

ZDROJ: SCHNIRRING, L. (2003): New Hydration Recommendations. Risk of Hyponatremia Plays a Big Role. In.: Physsportsmed, VOL 31 - NO. 7 - JULY 2003.